DOVOLENÁ A ČTENÍ… část druhá

Když jsem ale od svých čtenářů (především mladších, jde totiž o knihu pro mládež, stejně jako Smrtka) slyšela samou chválu a na you tube slyšela pozitivní až nadšené recezne i od starších čtenářů, neodolala jsem. A stejně jako Smrtka mě Bez šance moc baví. Jde o čtivou záležitost, která vás pohltí a vy jste bez šance zavřít ji dříve než na konci. Na léto doporučuji. A na závěr přidávám pozitivní zprávu. Letos by měla vyjít druhá kniha BEZ CITU.

Anotace:

Fascinující a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.