Město Kosmonosy
Debřská 223/1
293 06 Kosmonosy
Telefon: +420 326 722 735
E-mail: sekretarka@oukosmonosy.cz
Za počátek historie obce, města či národa se počítá obvykle první písemné doklady. Kosmonosy patří v tomto směru mezi obce“starožitné“,protože první písemná zmínka pochází z ranného středověku a další se objevují stále častěji. Je nad rámec této brožury zabývat se podrobně bohatou historií našich obcí. Je navíc stále ještě dost informací, které jsou ukryty v archivech, rukopisech, úředních záznamech i publikacích, a které je nutno objevovat. Pro zběžnou orientaci je uveden stručný chronologický přehled, opírající se o soudobé prameny. Podle letopočtů můžeme usoudit i na širší dějinné rámce. Další podrobné informace jsou u popisů jednotlivých památek.
Kníže Bedřich Přemyslovec daroval ves Kosmonosy řádu Johanitů, kteří zde pravděpodobně záhy postavili kamenný kostel sv. Martina. Měla údajně 9 stavení a poplužní dvůr.
Obec v majetku pánů z Lemberka a Zvířetic. Byla zde již fara – středisko duchovního života
Za husitských válek vypálen kostel a z části asi i ves.
Obec, mající 30 stavení, koupil Jan Tovačovský z Cimburka jako součást panství se sídlem v Mladé Boleslavi. Zbudování věžovité tvrze.
Kryštof Kolumbus znovuobjevil pro Evropu Ameriku šíří se protestantismus a renesanční umění.
Adam Krajíř z Krajku nechal přestavět tvrz na čtyřkřídlý a třípodlažní renesanční zámek a zřídil oboru s kamennou zdí a střílnami.
Za Jiřího z Hohenlohe se stávají Kosmonosy sídlem rozsáhlého panství s obcemi Bezděčín, Dalovice, Debř, Hrdlořezy, Chrást, Jemníky, Kyšice, Lidkovice, Michalovice, Obrubce, Obruby a další..
Kosmonoské panství v majetku válečníka Gottfrieda z Pappenheimu, který nechal zrenovovat zámek. Za třicetileté války obec z částii zpustošena. Z celkového počtu 18 statků, 4 chalup, a 2 domků byla část určitou dobu neobydlena.
Za majitelů Černínů z Chudenic hospodářský a kulturní rozkvět, panství rozšířeno o Horní Stakory a další. Zvlášností byla existence dvou obcí – selské a řemeslnické se svými rychtáři. Rozsáhlá stavební činnost: věž-kampanila, sýpky a panský hostinec (1673), kostel (1674), piaristický klášter a koleje pro studenty (1688), přestavba zámku (1709), Lorety (1712) a další. Klášterní gymnasium, při němž zřízena i obecní škola, kulturním centrem kraje, místní umělecká a řemeslnická tvorba importována daleko za hranice panství. Od roku 1730 zmenšení zadluženého panství jeho rozprodáváním.
Josef de Bolzo nechal vystavět textilní manufakturu na výrobu hedvábí a později zpracování bavlny. Pro dělníky byla vybudována obytná čtvrť „Svaté pole“.
Postavena fara a započata výstavba farního kostela sv. Josefa východně od zámku. Skončila pouze založením základů. Farní úřad přenesen z Michalovic.
Zřízena jednotřídní obecná škola v přízemním domku pod farou.
Zrušen klášter a gymnasium přemístěno do Mladé Boleslavi.
Budova zrušené textilní manufaktury pronajata boleslavskému pluku k výchově sirotků po důstojnících – odtud název „Štift“. František Leitenberger koupil budovy zrušeného kláštera a zřídil zde tiskárnu látek.
Nadací kněze Františka Linharta postaven chudobinec.
Empírová přestavba jižního křídla zámku, budována sala terrena ( velký sál, otevřený do zahrady)
Byl zřízen poštovní úřad.
Textilní továrna přeložena do Josefova Dolu.
Zrušeno nevolnictví, nová samospráva obce v čele se starostou. Panství již pouze na katastrech Kosmonos, Horních Stakor a Zalužan.
Založeny rozsáhlé obecní ovocné sady.
Dokončena železniční trať do Turnova, zastávka Jesefův Důl- Kosmonosy
V klášterních budovách zřízena psychiatrická léčebna, v roce 1871 pronajat pro stejné účely ještě Štift.
16.února prohlášeny Kosmonosy městysem. Měly již kolem 2 800 obyvatel, právo konat trhy,působily zde spolky :potravní spolek Včela, Občanská beseda s vlastní knihovnou, ochotnický divadelní spolek Jirásek, zpěvácký spolek Hlahol, tělovýchovná jednota Sokol, okrašlovací spolek Ozdoba a jiné korporace
Zakoupena budova pro zřízení radnice na náměstí.
Ustanoven hasičský sbor.
Otevřená nová pětitřídní školní budova zřízená obcí přestavbou bývalé panské sýpky na náměstí.
Zahájena postupná výstavba nemocničního areálu.
Stavební úpravy zámku a parku, moderně adaptován interier zámku, včetně zřízení ústředního topení. V provozu čedičové lomy se strojním provozem u Obory.
Postavena sokolovna.
V obci dílna firmy Koloc a Špička – výroba šrotovníků.
25. června povýšeny Kosmonosy na město – téměř 4 000 obyvatel. Zřízen veřejný vodovod (stojany)
I.světová válka, na bojištích přišlo o život 42 občanů Kosmonos a několik občanů Horních Stakor. Z loretánské věže pro válečné účely „zrekvírovány“ zvony. Na konci války vznik Československé republiky.
Elektrifikace města.
Vybudována Svobodova továrna na výrobu elektromotorů a traktorů.
Zřízen první Kosmonoský biograf „Na Rychtě“.
II.světová válka, řada občanů byla vězněna nebo odvlečena do koncentračních táborů. Popravených nebo umučených bylo 10. Obec měla 5 200 obyvatel, včetně pacientů PL.
Interiér severního křídla zámku adaptován pro školní účely.
Sloučení Kosmonos s Mladou Boleslavi – v tomto období znárodněna Svobodova továrna, zestátněny obchody a služby (po roce 1949) a otevřeno nové kino (1952).
Kosmonosy opět samostatné: všechny významnější veřejné stavby kromě závodu ČSAD a Masokombinátu realizovány vesměs svépomocí: vodovodní síť, dvě samoobsluhy, koupaliště a podobně
Kosmonosy po druhé sloučeny s Mladou Boleslavi. Pokračuje svépomocná výstavba bytových domů za opravami a obytných domů pod koupalištěm, nad nemocnicí a v dalších částech čtvrti, zahájena generální oprava zámku. Na druhé straně zchátral historický střed města, zrušena řada obchodů.
Kosmonosy se staly opět samostatným městem.